Domů - Střípky z mého života - Všehochuť - Výjimečné filmy

Ochutnávka z festivalu animovaných filmů


Ještě před povídáním o filmech bych vás ráda pozvala na procházku místem a krajem, kde festival animovaných filmů Anifest každoročně probíhá, tedy Teplicemi a jejich okolím. Jsou to kouty naší země často neznámé a opomíjené, ale zdání klame, je tam moc pěkně a příroda je působivá a vstřícná jako všude jinde (a přesto je jiná, však mi rozumíte…). Ostatně, u jednoho z těchto starších článků také naleznete odkaz na festivalový snímek, a to na výjimečný film od ruských animátorů, Ošklivé káčátko.











Měli jsme pozvánku i na zahajovací ceremoniál, a ačkoli jsem se obávala, že to bude malinko nuda a formalita, uteklo to jako voda a my jsme se skvěle bavili. Protože vizuál letošního ročníku se nesl v duchu Alenky v říši divů (mohli jsme tak na festivalu vidět i slavný Švankmajerův film Něco z Alenky), nejinak tomu bylo i na slavnostním zahájení. Malá Alenka se sháněla po bílém králíkovi :-), spolu s ní zahájili Anifest ředitel festivalu a čestný prezident, kterým byl letos pan Gerald Potterton, který se mimo jiné spolupodílel na kultovním filmu Žlutá ponorka (píseň Yellow Submarine od Beatles jistě všichni znáte…). Žlutá ponorka byl ostatně zahajovací film celého festivalu. Nezklamal mě… ač éra hippies je pryč, tak poselství filmu je stále živé. Proti všemu se dá bojovat, tj. nebojovat. Oslovila mě píseň Nowhere Man a její poselství, Beatles ji zpívají bytosti, která si všechno možné nastudovala a umí, ale… je tím spíše komická a hrozně sama. Píseň (mimochodem, je skvělá, že?) panu Nikdo nezpívají jako výsměch, ale proto, aby se probral do skutečného světa. Tato slova mi zní hodně moudře a nadčasově:

Myslí si, že zná rub i líc,
a přitom vlastně nezná nic…
Pane Nikdo, je to jen v Tvých rukách.
Hraje si tu na slepce,
vidí jen, co vidět chce.
Pane Nikdo, rozhlédni se kolem,
svět krásný je, má spoustu forem…
Pane Nikdo, vidíš mě vůbec?
Přestaň se bát,
přestaň se hnát,
žádný spěch, pusť to vše,
dokud Ti někdo ruku nepodá.

Zde si píseň můžete poslechnout:





A ještě uvedu například chytlavou píseň Lucy in the Sky of Diamonds…





Název je hezký, Lucie na démantové obloze… Ale spojte dohromady velká písmena originálního názvu… LSD, známá to halucinogenní droga hippies. Když se podíváte na videoklip (a vlastně na film jako takový :-) ), na barvy, měnící se tvary, fantazijní obrazy, tak je jasné, že to musel být slušný trip :-). Ač jsem nikdy žádnou drogu – vyjma příležitostného alkoholu – v životě nezkusila (a to ani cigaretu nebo marihuanu), od zhlédnutí filmu Zažít Woodstock si dovedu naprosto jasně představit, co mladé lidi na LSD přitahovalo. K éře hippies mám zvláštně blízko, sice se mi opravdu nelíbí hédonistický způsob života v kombinaci s pobýváním v jiné realitě díky drogám, ale původní myšlenka této filozofie byla jistě čistá. A ta mě právě přitahuje. Určitá naivita, přirozenost a touha po osvobození se od konzumu, dlouhé rozevláté sukně a šaty, sounáležitost s veškerenstvem, souznění s přírodou. Nelze se proto divit, že i kultovní film Žlutá ponorka je tak trochu parádní psychedelický úlet, což k 60. létům patřilo, ale mnohé filmové symboly a myšlenky jsou nesmrtelné a hluboké. Například při tónech veleznámé písně, kterou Beatles zachraňují nadpozemský ráj Pepřenii, a to při All You Need Is Love, se k písmenům, kteří zlí Modří hnusáci do Pepřenie zasadili, přidávají další písmena, která dávají úplně jiný rozměr. Totiž „no“ změní v „now“ a posléze ještě v „know“. Tedy v překladu „ne“ se mění v „teď“ a poté v „poznat“ („poznání“). Řekněte sami, to je prostě NĚCO! Jinak celý film je nápaditě animovaný a plný barev, užijete si výborné hudby Brouků, srší skvělým anglickým humorem, má neotřelý příběh proložený svižnými myšlenkami a na konci čeká překvapení v podobě živých členů Beatles, kteří vás obšťastní bonmoty :-). Žlutá ponorka nás opravdu potěšila! Už ji máme k dispozici i doma a můžeme do ní kdykoli nastoupit a vydat se do ráje Pepřenie…

Ale konec utopických vizí 60. let, teď se přesuneme do (alespoň dle obsahu děl) pochmurnější přítomnosti nového milénia. V rámci Anifestu probíhala i soutěžní pásma filmů různých stopáží a od různých autorů. Tyto filmy byly příslušně rozděleny a z každé kategorie byl na konci festivalu vyhlášen vítěz. My jsme si pečlivě pročetli katalog všech filmů a nejvíce nás zaujala kategorie krátkých filmů D. Lépe jsme si ani vybrat nemohli, poslání filmů D bylo osvětové, zamyšleníhodné, alarmující. Naprosto nás ohromil kanadský film I, Pet Goat II, který sem prostě musím vložit:





Prosím, podívejte se na toto dílo ještě před louskáním mého následujícího textu, ať si můžete udělat vlastní názor. Musím přiznat, že jsme s mužem na plátno zírali málem s otevřenou pusou, velmi to na nás zapůsobilo. Nevím, jestli to stejně zaujme i vás, protože vidět to na velkém plátně s ideálním ozvučením je zážitek pochopitelně silnější. Ale poselství je čitelné jak na plátně, tak na monitoru počítače. Jde o vlastně apokalyptický film, shrnutí a nemilosrdnou kritiku současné situace a předzvěst věcí příštích. Snad každého to nutí k zamyšlení nad tím, co jsme tu jako lidstvo zanechali a jakou cestou se ubíráme. Na hotelu jsme později zjistili, že na Youtube a netu vůbec je tento krátký film vášnivě diskutován a rozebírán. Není divu, opravdu. Nejprve bych se chtěla k I, Pet Goat II vyjádřit vlastními slovy. Pak tu ještě nadnesu několik zajímavých postřehů z netu, které mi vše dotvářejí… přeci jen, symbolů je ve filmu hodně a nešlo si všeho všimnout. Ale opakuji, budu ráda, když se na film nejprve podíváte, ať něco neprozradím dřív…

Film začíná záběrem na „koncentrák“, ve kterém jsou uvězněna hospodářská zvířata, na která se hledí jen jako na spotřební produkt (čárový kód na čele, tj. dle Zjevení Janova značka šelmy). Stejně systém kouká na lidi jen jako na daňové poplatníky. Celým filmem nás pak provází střídavě Ježíš a pokušitel. Právě pokušitel na začátku s víc než výmluvným symbolem mamonu na ruce je vodič svých významných loutek – posledních dvou amerických prezidentů, George Bushe a Baracka Obamy, oba jsou v základu stejní ….. (dosaďte si). Následuje obraz smutně vážné, čisté dívky, která jako by se na to nemohla dívat a usíná. Jablko, symbol plodnosti a života, ze kterého může vykvést růžový lotos, symbol znovuzrození a světla, který povstává z temnoty (lotosy vykvétají na hladině stojatých, bahnitých vod), tedy jablko se zakutálí trochu jinam, než bylo zamýšleno, dál od čistoty, ale potenciál dokonalosti v sobě má a mocní se právě této dokonalosti bojí (i když to nikdy nepřiznají), což dokazuje následný Obamův výraz a pot stékající po tváři. Následuje sled hrůzných událostí posledních let – „nečekaný“ pád věží WTC, rozmáhání fundamentalistických islámských hnutí, znečišťování životního a společenského prostředí, mimo jiné ropným průmyslem, umělá oplodnění, vymývání mozků už od dětství médii, finančníky a konzumem, války a rozvoj zbrojařství, úpadek ženskosti, lidé jako loutky a šedá masa jdoucí životem beze smyslu atd. atd. To je prokládáno varovnými obrazy ukazatelů Cesty… obrazem Piety, Ježíše se zavřenýma očima plujícího naším světem, odvážné mladé ženy volající po míru, která je zastavována oslavující smrtkou. Všimněte si, že jedna z pokušitelových tváří, a to televizní obrazovka, je zčásti had. Syn Boží tu už nic nezmůže, teď to dokáže už jen Syn Člověka. Díky Němu začne působit Spravedlnost. A teprve, když Ježíš odplouvá z tohoto světa, hladina dosud černá rozkvete čistotou zářícími lotosovými květy a tam Boží Syn otevírá oči. V pozadí se padá kostel… scéna mi připomněla Bibli, resp. Kristovu předpověď zkázy chrámu. Je toho dost na několik minut… Těžko se hledají slova, těžko se přiznává selhání, ke kterému více či méně přispěl každý z nás. A ještě něco… ten sníh a led má zřejmě symbolizovat vládu rozumu a zatvrdlá srdce lidí – sníh se sype z hlavy dítěte, kterému pokušitel vymyl mozek, sníh se hustě sype, zatímco smrtka oslavuje a diriguje svět a naopak nesněží ve chvíli, kdy Ježíš opustí náš svět, kdy se blíží ke Světlu.

Nu a nyní symboly, kterých jsem si všimla až po prostudování rozborových videí. Na boudě, ve které je uvězněn kozel, je nakreslený symbol policisty se psem = policejní stát, uzurpování systémem. Bush dostal úkol dělat hloupá, absurdní, bláznivá rozhodnutí, která však měla a mají fatální důsledky (při jeho vystoupení je ozářen světlem, které má při dopadu na zem tvar pentagramu), líbivý Obama pak dostal za úkol poskytnout lidem falešnou naději ve zlepšení. (Jak jsem zmínila ZDE, J. F. Kennedy byl posledním opravdovým prezidentem USA, další byli už jen loutky.) Proto má Bush na hlavě čapku blázna a Obama je samý úsměv a smích. Hodiny ve třídě ukazují 12:00, hodina dvanáctá… Čistá dívka je jediná, která vyčnívá, ostatní za ní jsou zmanipulováni systémem, a tedy nemají tvář (a já dodávám: nemají ani mozek, ani cítění, jsou bezpáteřní). Ona je jediná otevřená, znající pravdu nejen o 11. září, proto sedí uprostřed zlatého kruhu poznání. O jablko tohoto světa nestojí, proto usíná a jablko pouští. Jablko se kutálí přes písmena černé L (Lucifer) a bílé C (Christ), rozkvétá však u Krista. Graffiti na budově pak odkazuje na nejznámější a důležitý Žalm 23. Poté události, které jsem pochopila a popsala já. Doplňuji likvidaci dělnické, pracující třídy. Při prvním zhlédnutí jsem si také nevšimla, že když žena s bílou vlajkou přibíhá k přijíždějícím tankům, na zemi se krátce objeví symbol monády, tedy celistvosti, jednoty... ale mizí. Jeden z mála krásných výjevů ve filmu: Ježíšovy Pravdy dnes můžeme nejsnáze nacházet a přijímat je v nedotčené přírodě, kterou symbolizuje hvězdná obloha (a dodávám, že jen oheň Pravdy spálí všechny iluze a pomíjivé sny a představy, aby mohla zůstat jen nahá skutečnost). Dále se ukazuje tančící hinduistický bůh Šiva, tvůrce a ničitel zároveň. Do lodi s Ježíšem naskakují ryby – že by připomínka konce Věku Ryb? Když Ježíš vyplouvá z tohoto světa a otevírá oči, zároveň mizí i trnová koruna, symbol utrpení. Hroutí se nejen kostel, ale i pyramidy, symbol zatím vládnoucí třídy na Zemi.

I, Pet Goat II je silný zážitek nejen pro ducha, ale díky okouzlujícímu (a přesto nekýčovému) vizuálnímu ztvárnění pro oko a díky hudbě také pro ucho. Po projekci každého filmu jsme tleskali (i to mám na filmových festivalech ráda, je tam úplně jiná atmosféra…) a po tomto filmu následovaly (dle slov cimrmanologů) dvě vteřiny ticha a pak velký potlesk… naopak u některých uznávaných „zamyšleníhodných“ děl (třeba Forrest Gump, Pán prstenů, Malý princ) bych to u sebe a mého milého viděla na dvě vteřiny vlažného potlesku a pak velký ticho. Protože, jak jsem zmínila, se jednalo o soutěžní pásmo, dostali jsme ještě před vstupem do kinosálu dotazník, kde jsme mohli zaškrtnout to, co nás nejvíce zaujalo. Neváhali jsme a zaškrtli jsme I, Pet Goat II a ještě jeden krátký film. Jednalo se o španělské dílo, Bendito Machine IV. Je to opět vážné varování, tentokrát čistě ekologické. Zde je ke zhlédnutí i pro vás:





A tento film nakonec dostal Zvláštní ocenění v kategorii krátkých filmů. Jsem ráda, že se i ostatním lidem líbil. Viděli jsme více filmů, ale tyto dva (nepočítám-li Žlutou ponorku) nás zaujaly nejvíce. Doufám, že ani pro vás to nebyla ztráta času, a že vás třeba filmy z Anifestu dovedly k úvahám nad námi samými.


25.8.2013